Garf Gorgellacus (Primas) [Toreador]

( Auspex [], Celerita [], Presence [])

Vincent z Argenie (Zasvěcený) [Ventrue/Syn Disonance]
( Dominance [], Melpominee [], Presence [])

( - Baron Anaretu & okolí - )

 ... "Vím, že se o mně často mluví. Báli se, že se přidám k Sabbatu, protože jsem Camarillu vždy bez předstírání veřejně zesměšňoval, ale jestli je něco horšího, než ti pokrytci schovávající se za Tradicemi a dobrem pro náš druh, pak jsou to vymyté mozky ze Sabbatu. Nemilují mě ani vlkodlaci. Dalo se říct, že stojím kdesi mimo. Ještě donedávna. Zde v Anaretu jsem zastupoval jako Princ Camarillu. Nechutné, ano. Stal jsem se Princem proto, abych pomohl svému bratrovi, a později se pro mě tento post stal nepostradatelným ze strategických důvodů. Nakonec však mé přesvědčení zvítězilo nad vidinou potenciálních výhod a z Camarilly jsem odešel. Nyní jsem Baronem, upírským Anarchou na svém Panství." ...

 vv Lucian Ishtar Nior Madden (Učedník) [Tzimisce]
( Auspex [], Vicissituda [] )

      Lucian Ishtar Nior Madden… Nositel dvojí vzácné krve, hrdý představitel klanu Tzimisce. Otcem je mi jistě ne neznámý Christian Nior Madden, paladin Sabbatu. Matkou je pak Ishtar Mia, členka slavného, ale bohužel téměř vyvražděného klanu Ishtar. Na oba jsem nepředstavitelně hrdý a vážím si jich. Mám nevlastní sestru Alassëu, která ale vyrostla po mém boku a jejího bratra Nicolase, který žije po boku klanu Gabrielů.

     Narodil jsem se přímo zde, v kotlině Anaretu, ale od mých sedmi let jsem byl poslán do Sabbatského učení. Nyní je mi 17 let a vrátil jsem se, abych se mohl i já připojit na scénu maškarády. Říkají, že jsem velmi podobný otci a mám jeho oči. Lidé si často stěžují na ostrost jejich pohledu. Již nyní jsem vysoký a nosím delší vlasy. Potrpím si na vznešenost a drahé oblečení.

     Co ostatní většinou nedokáží překousnout je prudkost mé povahy a výbušnost. Jsem ostrý a nenechám si nic líbit. Nemám rád úsměvy a nerad poslouchám, když se někdo snaží u mne vylít své srdce. Neboť to mé patří jen jedné osobě, Aini Ortaine. Dále je mi nesmírně drahých pár příslušníků mé rozsáhlé rodiny. Když se zlobím, bývám zlý. Hodně zlý...Vím to...

     Velkou zbraní jsou mi má rozsáhlá spletitá tajemství. Mám jich mnoho a mnoho se toho stane. Mou nejmilejší hračkou je má stříbrná garota, ale nyní začínám objevovat i tajemství klanových disciplín. Ano, mám s nimi veliké plány a snad mi je pomůže uskutečnit můj mentor, učitel, rádce a ochránce Vincent Abel Gabriel.

     Děti: žádné

Filip Reich (Učedník) [Ventrue/Brujah]

 ( Fortituda [], Dominance [] )

Zakladne info:
Vyska: 186 cm
Farba oci:hneda
Farba vlasov: tmavohneda
Popis v skratke
-Som upir som na to aj patricne hrdy
-Som mag a beriem magiu ako celok a tak ju aj vyuzivam v poslednej dobe sa dost casto venujem Nekromancii a snazims a tam nachadzat davno zabudnute nauky.

Kradsi zivotopis:
Pochadzam z necarodejnickej rodiny ale uz od malicka som vedel ze som vynimocny. Cast svoje schopnosti som odhalil ked som mal zhruba 7 rokov(ked
som bol nahnevany sa mi podarilo rozbit pohar bez toho aby som asa ho dotkol). Po case som zacal skusat rozne vecipricom som scasti vedome ale aj
nevedome pouzival magiu a tak som zistoval kde mam hranice a aky velky mam potencial(v tych casoch som nepouzival zaklinadla tak akoteraz avsak snazil som sa vyuzivat moju volu napriklad pri testoch v skole alebo pri skusani tak aby som dostal take otazky ako som chcel).Vdaka tymto pokusom mam aj niektore schopnosti trochu viac vivinute na to ze som este nestudoval magiu.
Po nastueni na Pentagramus som sa venoval predovsetkym kuzelnym formulam, ciernej magii a aj obrane proti ciernej magii. taktiez soms a chel venovat
transfiguracii ale nejak mi na  to nezostal cas. Ostatne odvetvia magie nepovazujem za dolezite.
Dna 28.12.2006 som sa stal upirom a mojim otcom sa stal Figo de Voltaire (za co som mu velmi vdacny) Po svojom otcovi som sa stal clenom klanu Ventrue hoci som ziskal aj nektore vlastnosti klanu Burjah(a trosku aj ich povahu ale len malinko)

( [] )

Maxmilian Graham (Patron) [Ravnos] 

( Animalismus [], Chimerstry [], Fortituda [])

Shianae Noir (Mentor) [Ventrue]
( Dominance [], Fortituda [], Presence [])

Shianae Noir, Rodná, klanem Ventrue po otci i matce. To jsem já. Pro některé z vás známá, pro jiné ne. Jsem poloviční sirotek. Z mé rodiny žijí, i když neprávem, poze otec a mí tři bratři. Krví - ne však otcem či matkou - jsem spjata s osobou, která je pro mne důležitější než můj život. Vincent z Argenie je mi bratrem i bez společné rodiny.

Do čtrnácti let jsem žila se svým otcem a bratry na panství v Anglii, v Bradfordu. Nebýt Vincenta, tak zde teď nesedím a nepíšu tyto řádky. Dalších šest let jsem strávila ve Francii, u rodiny mé matky. Zde se ze mě stala pravá upírka, hodna svého klanu.  Následující léta jsem prožila zde, u vás na Institutu. Našla jsem někoho, kdo mě vidí takovou, jaká opravdu jsem...

Můj život je hudba. Provází mne po celou dobu a je mi  náhradní matkou. Jsem velice hrdá na svůj hlas a zbožňuji hru na piáno.

Mám jedno Dítě. Jean-Pierre Allard. Je stejně jako já, logicky, Ventrue. V době, kterou trávím na Institutu, zpravuje mé panství ve Francii.

Nejdříve bych rád poznamenal, že jsem upírem ze staré školy. Posledních dvacet let jsem strávil na Institutu Pentagramu, většinu času pohroužen do knih, ale hezky od začátku.

Tedy narodil jsem se jako člověk. Vyšší šlechta v dobách temného středověku za vlády krále železného a zlatého. S mým osudem měl být svázán královský dvůr. Bohužel, či bohudík chcete-li, si toto uvědomoval i upír, Ventrue, můj stvořitel. Snaha o upevnění moci vedla Venture k snaze o získání vlivu na královském dvoře. Logickým krokem bylo získat svého „člověka“. Tedy jedné krásné noci se můj svět změnil, otočil a značně rozšířil.

Když jsem se dostal z toho šoku a zjistil, že nemám jinou možnost než přijmou to čím jsem se stal, můj život to zjednodušilo. Stal jsem se Ventrue a dělal pro co jsem byl zrozen.S pádem krále nastali zlaté časy, v následují době chaosu se nám upírům dařilo dobře a naše moc rostla.

Zlom nastal s nástupem krále Karla. Museli jsme se stáhnou z veřejného života a do ústraní. Dostal jsem možnost cestovat. Svět byl tehdy tak krásný a svobodný. Užil jsem si cestování, ale můj klidný život ukončila inkvizice. Pronásledování stále rostlo až jsem dospěl k názoru, že bude rozumné se na pár desetiletí uložit ke spánku. Ukryl jsem na území Francie, neprodyšně uzavřel svoji kopku a uložil se ke spánku. Svým sluhům jsem dal pokyny, aby za 50let kobku odpečetili a tím mě probudili.

Inkvizice je ovšem během té doby dopadla a tak moje jediná naděje na probuzení skončila na hranici a můj spánek se protáhl na celá staletí.

Probudila mě spíš náhoda. Výbuchy a dělostřelectvo I. světové války narušilo moji komoru a čerstvý vzduch mě probudil. Nemusím vám asi popisovat svoje zmatení a překvapení. Můj svět tu už nebyl, nahradilo ho toto bláznovství. Tápal jsem, utíkal aniž bych věděl před čím. Chvíli to trvalo a nalezl jsem cestu, spřízněné svého druhu. Francouský markýz a Ventrue mi nabídl jistotu v neznámém světě, ubytování a tolik potřebné informace…A já četl, ptal se a nepřestával se divit. Snažil jsem se zjisti, kam se svět dostal, zatím co jsem spal. V této své činnosti jsem pokračoval i na Pentagramu.

Nyní už vím dost, abych mohl v tomto novém světě přežít a žít. Zajímá mě co se děje. Jsem Ventrue a má přirozená touha po vlivu a moci se ve mně opět probouzí. Už nejsem tak podrážděný jak v prvních letech mého znovuzrození. Jsem mnohem víc společenský a snažím se dostat zpět na místa kam patřím, ve světě i v klanu.

( [] )

Již od mala mě všichni oslovují Aini. Jméno mi dala matka, než se mě, kvůli svému strachu, vzdala. Ponechala mě u muže, známého všude jako Ezekiel Rabide. Nikdy jsem nepochopila, proč byl tak krutý, zlý…proč vyhledával jakýkoliv konflikt se mnou a proč mě stále trestal. Proč mě tak bytostně nenáviděl. Prožila jsem u něj pár velice těžkých let, nakonec jsem se ale rozhodla a utekla od něj....

Prošla jsem mnoha místy, poznala mnoho lidí..Milých i zlých…a pak jsem dostala možnost skrývat se v zaklínačské vesnici. Byla zde možnost naučit se bojovat. Nadějná vidina toho, že se Ezekielovi příště ubráním. Tehdy jsem se začala učit zaklínačskému umění. Nikdy jsem ho ale nedokončila, protože jsem byla donucena opět utéct. Ano. Ezekiel po mě pátral dlouho a našel. Nebyla jsem schopná postavit se mu.
A tak mě kroky zanesly až sem, na Pentagramus…

Narodila jsem se jako obyčejný smrtelník, nyní žiji jako upír. Poté, co jsem zde žila nedlouhou dobu sama, se mě ujal Gaara Abel Gabriel - můj Otec, kterému jsem nebyla lhostejná. Díky Gaarovi patřím ke klanu Ventrue a jsem Dcerou Disonance.
Nyní je mi 32 let a jen díky dobrosrdečnosti Gaary a jeho rodiny mi Ezekiel nemůže nyní ublížit, i když se už dlouhou dobu zdržuje ve zdech Pentagramu. Strachu mě zbavuje i Lucian Ishtar Nior Madden, který nenávratně vstoupil do mého života, ukradl si mé srdce a dodává mi veliké množství odvahy.
 Nalezla jsem klid.
 
Za ty roky, kdy jsem utíkala jsem svůj vzhled různě měnila. Nebylo to z rozmaru, nebo kvůli módním trendům. Jen proto, aby mě Ezekiel nepoznal. Od pobytu zde se ale můj vzhled nezměnil. Nepřipadám si nijak vyjímečná. Šaty tmavých barev, černé vlasy do poloviny zad, rudé oči..A výška? Ne, tou jsem příliš obdarována nebyla.